4. Tatíkův stesk (Písně pro Hrubeše a Mareše)
Tatíku, tatíku
listy už na fíku
pomalu žlutí se
nutí se vydržet,
jak jen to půjde
Všechno se vrátí tam, kde už to je.
Tatíčku, tatíčku
nerozbíjej tu skleničku
je do páru poslední
slunce je polední
a oknem se nám směje
Všechno se vrátí tam, kde už to je.
Tatínku, tatínku
uplakaný synku
panelák se zatřese
vznese se z kořenů
a sídlišti uletí.
Všechno se vrátí tam, kde už to je.