Lehce probuzený – třetí album Jana Budaře a jeho doprovodné a velmi proměnlivé skupiny Eliščin Band (momentálně hybernující).
Nahrávalo se ve studiu 3bees v Praze v létě roku 2012. O aranže se postaral Jan Budař, Eliščin Band a David Smečka.
Na albu vyšla i píseň Lidice napsaná pro stejnojmenný film, kterou produkoval a aranžoval Michal Hrůza. Fotku na cover alba vyfotila Jana Schermer na hoře Říp.
Eliščin Band i na této desce doplnili zajímaví hosté.
Emma Smatana – zpěvačka, moderátorka a příležitostná herečka.
Elena Sonenshine – jedna z nejlepší jazzových zpěvaček u nás.
Andrea Buršová – herečka a také vynikající zpěvačka a autorka osobitých písní.
Zuzana Gamboa – jedna z nejtalentovanějších mladých zpěvaček naší domácí scény. Zpívá funky, soul, jazz i pop.
Na albu „Lehce probuzený“ jsou tyto písně:
LEHCE PROBUZENÝ – kdo by si nepřál být aspoň jednou v životě spasený? Nebo i dvakrát? A kým vlastně a co to přesně znamená?
SLADKÝ MOMENT (NE)BYTÍ – rozesmutnit nejdřív sebe, pak ženu vedle sebe. Pak polknout slzy a mluvit o pravdě a vědět, že je to lež.
JSEM SPOKOJENÝ ( NECHŤ JSOU ŠŤASTNY VŠECHNY BYTOSTI ) – Nejlepší na světě je pořádně se nasmát. Někteří lidé věří, že je to lepší, než sex.
JEŽÍŠEK – není kolikrát legrace najít si partnerku. S partnery to bývá podobně. A měl to Ježíš stejně nebo byl 33letým panicem? A co homosexuální kněz z Bavor?
POKOJOVÍ DRAVCI – v pokoji, kuchyni, koupelně i předsíni toužíme být milovaní. Tak moc! Tak šíleně moc! Čas nehraje roli.
MISS VESMÍR – i nejkrásnější ženy Berouna se bojí, že umřou. Na Kladně to platí taky. Navíc když to půjde dobře, umřou úplně jiné, než nejkrásnější. Je tohle peklo?
MILOVÁNÍ – NUDA V BRNĚ? – verze nejzamilovanější písně z filmu Nuda v Brně, která se zatím nikde jinde neobjevila.
ŠOUBYZNYS – sláva je návyková a odvykací kliniky ještě nepostavili.
MAJÁK – cesty inspirují rozcestí, rozcestí žehnají cílům, cíle líbají začátky. Být inspirující bytostí v dosud známém vesmíru. Jak rafinovaný úkol! Taky jsem sám sobě napsal píseň do budoucnosti. Divná věc…
KDYŽ ZAVŘU OČI – Robert Geisler napsal krásný text pro film „Protektor“ a já ho zhudebnil a vydal, i když moji verzi do filmu nevybrali.
LIDICE – vše je, jak má být. Nejde to jinak, i když je to ta nejotřepanější fráze všech batikovaných mudrolínů. Přítomnost je budoucnost i minulost. Nádech a výdech je život. Vše mezi tím jsou zbytečný starosti.
AŽ SE PROBUDÍM, ŘEKNU VÁM – ať děláme, co děláme, usnout musíme. I kdyby nám stokrát říkali, že život je sen…
ŠŤASTNÁ ( NAROZENINOVÁ ) – prý jsme se potkali už tolikrát. Proč si to nepamatujeme? Abychom si zase znovu užívali tu krásu prvního setkání? Tahle píseň navždy zůstane pro ty, co jsou mnohem starší než já. Pro ty, co se ještě nenarodili.
